16. Den
I přes tvrdou práci rekvizitářů se na nás sedmnáctý natáčecí den mračí nebe (asi ho tou tvrdou prací popudili). Teplota spadla snad o dvacet stupňů, vytahujeme zase péřovky…a deštníky. Prší každou chvílí, jinou chvíli zase přímo leje a skoro všechny chvíle duje vichr z hor. Nevíme sice z jakejch hor, ale od moře to určitě není, leda tak kdyby to bylo moře Severní.
Nikdo, kdo nemá práci na place, ale v zázemí, už ani nepracuje v obvyklém útočišti jménem cateringový stan; čekáme, že nám ho vítr každou chvíli odnese. Ale chlapci na základně by pracovní úraz nedovolili, stejně jako by nám Pavel Nový nedovolil čaj s rumem. Takže všechno je pod kontrolou jako v táboře spíše vojenském, nikoliv filmařském. Edita s Emilkou nás rozehřály španělským ptáčkem a hromadou čekuládových buchtiček hypnotický vůně a božský chuti. Je nám sice zima, ale hlady fakt netrpíme.
Točí se v parku, trochu se nám podmáčí půda pod nohama. Ale ani tam rekvizitáři nelení. Vsadili se se stavbou o obvod jednoho z mnoha neskutečných stromů tady. Tip obvodu smrku za rekvizitáře: 4,30m. Tip za stavbu: 3,80m. Výsledek po dvojím přeměření: 4,20. Hádejte, kdo vyhrál.
Večer žádný lotření na kolejích, tam se totiž pokračuje v práci, Zdeněk Troška s choreografkou tam do úmoru na chodbách zkouší na zítřejší taneční scény. Kde ten člověk bere energii je jednou z mnoha metafyzických otázek, na kterou hledá lidstvo odpověď už celá staletí.
