17. Den
Den sedmnáct jsou tance víl…a tance jeřábů. Respektive ne jeřábů - ptactva, ale jeřábu od kamery. A taky tanečků kolem vzývání slunce. Ráno opět vypadalo slibně, ale sliby (taky opět) nesplnilo a počasí nás zase slušně trénovalo. Největší liják naštěstí v pauze na oběd, aspoň tak. Ale včera na těch chodbách na kolejích museli fest dřít, to co předváděli na place, stálo za to. Fajn na koukání, ladnost sama. Kdo z nás se v pubertě vykašlal na taneční, jen polykal naprázdno a zpytoval svědomí.
Strašnou zimu a mírnou únavu šel večer někdo kompenzovat do plechu, zatímco jiní šli na jedno. Jojo, jdeme na jedno je jedna velká česká lež. Na jedno nechodí nikdo, a někdy to ani navíc neznamená pivo. Ale osobě, jejíž identita tady (možná, že oproti úplatě, to se ještě uvidí) zůstane v anonymitě, těch osm tequill místo jednoho piva evidentně prospělo a jistě teď už spí hlubokým spánkem spravedlivých.
